Zamyšlení nad sazbami DPH v ČR jejich praktickou aplikací

Praktické uplatňování sazeb DPH plátcem je čím dál obtížnější. Důvodů je několik a jejich synergické působení mnohdy zahání bezradného plátce do kouta, z něhož není úniku. Věci nepomáhá ani Směrnice a její příloha s poněkud zastaralým výčtem transakcí, u nichž členský stát může stanovit sníženou sazbu DPH. Teprve nedávno například umožnila členským státům uplatňovat sníženou sazbu daně i na dodání knih elektronických, nejen papírových.

Tu pravou paseku v oblasti sazeb DPH však vytvořil náš stát populistickým snižováním sazeb u některých produktů (připomeňme sníženou sazbu daně u piva točeného z větších než desetilitrových sudů a podávaného ke konzumaci na místě), nedbalou prací při tvorbě novelizací (příkladem může být květnové snížení sazby daně u pitné kohoutkové vody, přičemž se zapomnělo na vodu teplou), nedůsledným a nepřehledným definováním jednotlivých položek v přílohách s výčtem dodávek ve snížené sazbě daně a jejich vazbou na statistické klasifikace a nakonec i zavedením nepraktického a finančně nákladného institutu závazného posouzení, jenžse nehodí na běžné situace, které plátci každodenně řeší, ale měl by sloužit k řešení výjimečných a složitých daňových otázek.

Od prosince roku 2016 byla uplatňována shodná sazba daně 15 % jak na stravovací služby, tak na dodání potravin, s výjimkou alkoholických nápojů. Plátci tak nemuseli řešit, zda dodávají potraviny (tj. zboží), nebo poskytují stravovací službu. Od května loňského roku se situace změnila, neboť stravovací služby a podávání nápojů (ke konzumaci na místě), včetně piva, byly přeřazeny do sazby 10 %. Bylo by zajímavé porovnat všeobecné náklady na straně jedné a benefity této změny na straně druhé. Do nákladů je třeba zahrnout cenu školení, které hospodský, resp. jeho účetní, musel absolvovat, změnu software či proškolení personálu, ale i náklady na případné pozdější detailnější kontroly daňové správy.

Dovolím si odhadnout, že největší profit přineslo toto snížení sazby daňovým poradcům, kteří několik měsíců vysvětlovali klientům rozdíly v sazbě u piva do džbánku a piva ke konzumaci na místě (ovšem jen pochází-li z velkého sudu a nikoli z malého sudu, z plechovky či láhve). Vláda nicméně občanům „nechala více peněz v peněženkách“ (přimlouvám se, aby nám to někdy nechali na třeba účtu, byla by to vítaná změna) a vsadím se, že ministryni financí psali a děkovali vděční (naši) senioři, babičky a dědečkové. Vlasy si naopak rval ten, kdo preferuje jednoduchost, přehlednost a snadnou spravovatelnost daňového systému. A nejde zdaleka jen o pivo, podobnou situaci například řešili před časem provozovatelé zimních středisek, když byla snížená sazba DPH u lanovek na 10 %, zatímco u vleků zůstala v 15 procentech. Hodiny a hodiny strávené při debatách s daňovými poradci a daňovou správou….

Statistická klasifikace

Snadné a jednoduché aplikaci sazeb brání i vazba na statistické klasifikace. U dodávek zboží je to celní sazebník, pro zjištění sazby služeb slouží klasifikace CZ – CPA. U člověka, který není statistikem, vzbuzuje nevolnost už pouhé nahlédnutí do těchto nesrozumitelných číselníků, natož potřeba odpovědně podle nich rozhodnout o výši daňové povinnosti.  Při opravách jízdních kol, které jsou v kódu 95.29.12, se uplatní desetiprocentní sazba DPH, najde si provozovatel cykloservisu v příloze č. 2a zákona o DPH s radostí ze srozumitelného textu a s pocitem, že má hotovo, pokud jde o zjišťování změny sazeb po novele. Dobrý pocit mu vydrží do okamžiku, než někde zaslechne, že elektrokolo možná není pro účely statistiky jízdním kolem. Resp. oprava elektrokola nemusí být opravou jízdního kola v kódu 95.29.12.

A začne hledat na internetu ve statistické klasifikaci. Opravy elektrokol nenajde, najde pouze opravy jízdních kol nebo opravy motocyklů a motorových vozidel. Toho dne večer usíná s existenciální otázkou, zda je elektrokolo spíše motorovým vozidlem nebo jízdním kolem. Druhý den telefonuje na FÚ, tam nikdo neví a ochotná paní doporučí konzultaci s daňovým poradcem. Daňový poradce poradenství v dané věci odmítne, nejsa statistikem. A tak živnostník pokračuje v anabázi telefonátem na statistický úřad, kde jsou ochotní, pokud neprořekne, že radu potřebuje pro DPH a ne pro zpracování statistického výkazu. Písemně však nedostane nic.

Firmy, které dříve statistické zatřídění služeb za rozumný peníz prováděly (např. Siak Zlín, Orges Consulting), v současné době už odmítají. Nelze se jim divit. Rozhodovat pro statistické účely je brnkačka oproti vydávání stanovisek úzce souvisejících s výší daňové povinnosti zákazníka. Plátce sice může požádat o závazné posouzení Generální finanční ředitelství, musí si však připravit 10.000 korun na úhradu správního poplatku za jedinou položku a také musí počítat s tím, že ceníky svých služeb na provozovně zítra nevyvěsí, stát si totiž na odpověď stanovil lhůtu tři měsíce. Zoufalý živnostník se tak často uchýlí ke čtení internetových diskuzí, v nichž najde 159 názorů „odborníků“ pro jízdní kolo a 149 pro motorové vozidlo. Vyšší bere.

Místo oprav elektrokola si můžeme dosadit i položky jiné, které však plátcům dělají stejné nebo obdobné obtíže, pokud jde o zatřídění do správného kódu statistické klasifikace, a tedy i do správné sazby DPH, například některé zdravotnické prostředky (zboží) či činnosti související s vodárenstvím a odváděním odpadních vod (služby).

Pravidlo pro výklad příloh

V poslední době také zákonodárce působí zmatek při výkladu příloh tím, že formulacemi použitými v novelách fakticky popírá stěžejní pravidlo pro výklad příloh, které zní „…První (druhé) snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné k 1. lednu 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy…“ Poslední novelizace příloh však jsou ve světle této zásady nejednoznačné. Formulace typu „…nebo obdobné služby..“ (a další, jim podobné) neumožňují plátcům dostát výše uvedenému požadavku, neboť služby uvedené v některých položkách textové části přílohy nejsou dostatečně konkretizovány (Frantovi mohou připadat obdobné, ale Pepa si to nemyslí a Andulka váhá).

Co s tím?

Jsou dvě možnosti, jak tuto situaci v oblasti sazeb, která je pro plátce velmi nekomfortní a zatěžující, vyřešit. Tou první je koncepční přístup předkladatele novel a zákonodárců a detailní metodické vedení daňové správy, včetně zveřejňování anonymizovaných odpovědí na dotazy plátců, a razantní snížení správních poplatků a zkrácení lhůt pro odpovědi. Vlastně, když ty bláhovosti po sobě čtu, vidím, že realistická bude spíš jen ta druhá, a sice zavedení jednotné sazby daně s tím, že zdražení základních položek, které by měly být dostupné pro všechny, bude nízkopříjmovým lidem kompenzováno například v rámci slevy na dani z příjmů nebo přídavků na děti.

Olga Holubová